07.05.2016
SLAVNOSTNÍHO KONCERTU k 70. výročí založení školy
Nádherný večer působivé hudby, procítěného zpěvu, baletních kreací, výtvarných scén a kultivovaného slova připravili žáci a učitelé zábřežské ZUŠ rodičům, hostům, více než pěti stům posluchačů v programu SLAVNOSTNÍHO KONCERTU k 70. výročí založení školy, který se konal 7. května 2016 v zábřežském Kulturním domě.
Nelehko lze slovy vyjádřit to, co vnímáme v silně emotivním působení všemi smysly, zvláště když protagonisty onoho děje jsou naše děti – talentovaní žáci umělecké školy, kteří takto chtěli nejen přispět k jejímu jubileu, ale i odhalit své niterné „já“ v hudebním, pěveckém, tanečním, dramatickém nebo výtvarném projevu. Se svými učiteli připravili vskutku velkolepé představení, které od prvního do posledního otevření opony nás, posluchače, provedlo všemi múzami, sídlícími v zábřežské ZUŠ. Podobnost s Nedbalovým baletem „Z pohádky do pohádky“ rozhodně nebyla náhodná.
Po úvodní slavnostní zdravici ředitele školy Mgr. Pavla Doubravy a starosty města RNDr. Mgr. Františka Johna, Ph.D., nás provázelo pohádkovými scénami citlivé, milé i vtipné slovo moderátorky Gabriely Zelené Sittové.
Prolog, slavnostní Madrigal, v podání pozounového kvarteta všem přítomným avizoval, že dnes budou svědky něčeho výjimečného. A to potvrdila již první scéna, v níž více jak 70 hráčů Dechového orchestru ZUŠ ohromilo posluchače svým profesionálním přednesem náročných koncertních skladeb. Umělecký prožitek pak navýšili svými sólovými výkony i bývalí žáci naší ZUŠ, dnes konzervatoristé: Kristýna Kočtářová na lesní roh a zpěvačka Eliška Bröcklová, která s Dewidem Adjei písní Con te Partiro strhla celý sál k prvnímu opakovanému potlesku. Ten také patřil celému orchestru i za nedávnou reprezentaci české dechové hudby na mezinárodním festivalu v čínské Šanghaji.
Naprosto překvapivými, ale strhujícími skladbami ukončila výstup dechového orchestru pětičlenná sekce bicích nástrojů.
Příjemným zpestřením jubilejního programu byly i moderované vzpomínky některých čestných hostů – bývalých žáků i pedagogů ZUŠ.
V další scéně se představily sólistky tanečního oddělení ve Variacích z baletu Don Quijote. Sólový výstup Terezy Frýdové, jenž připomínal „motýlí tanec nad květem“ a scéna divadelní jeviště, odměnili diváci bouřlivým potleskem.
Otevření třetí scény programu přineslo posluchačům další a další vrcholné zážitky. Smyčcový orchestr doprovázel exkluzivní sóla současných i bývalých žáků školy. Klavírista Lukáš Suchý přednesl bravurně zahranou Bazalovu Májovou romanci, zpěvačka Zuzana Štanclová s doprovodem Komorního pěveckého sboru Jasmín a hobojistky Karolíny Mynářové se procítěně vložila do písně Ennia Morriconeho Nella Fantasia, známé z filmu The Mission. Vrcholný prožitek první poloviny koncertu darovala posluchačům Simona Kubíčková, která si pak vyslechla opakované, bouřlivé ovace za zcela profesionální provedení Rossiniho skladby s názvem Introdukce, téma a variace pro klarinet a smyčcový orchestr, který v celé jeho uvedené produkci dirigoval ředitel školy Pavel Doubrava.
Svižné a swingující osvěžení po zahájení druhé poloviny programu zaznělo sálem kulturního domu v podání školního Junior Big bandu pod vedením uč. Lukáše Václava. V jeho produkci se představili opět sólisté. Bývalý žák ZUŠ saxofonista Aleš Koblížek, působící v současnosti ve švýcarské Basileji, přednesl Romanci nad Mží od Josefa Audese, následoval Ježkův Bugatti step v bravurním podání klavíristy Pavla Doubravy a výstup Junior Big bandu zakončil profesionální zpěvák a herec pražských divadel Milan König známou skladbu Paula Anky, proslavenou Frankem Sinatrou, My Way.
Na pokračující vlně muzikálové hudby se nyní představil kvartet hráčů na keyboardy, jejichž společná skladba, kterou zaranžoval uč. Milan Hájek, nás zavedla do muzikálu Fantom opery.
A to už bylo opravdu blízko k dalšímu pohádkovému překvapení v podobě deseti kytaristů, kteří pod vedením svého učitele Jana Holoty společnou romantickou skladbou Dance des Muses Callipyges doprovodili velkoplošnou videoprojekci výtvarného oboru „Čas letí jako bubliny.“ Tento vizuální a hudební prožitek nám posluchačům připomenul i ubíhající čas koncertu a jeho blížící se finále. Bylo zapotřebí vyjádřit přání do budoucích let více než 800 žáků zábřežské „zušky.“ A to za všechny, svojí vlastní videoprojekcí s mluveným doprovodem „budoucího moderátora“ žáka Ondřeje Hoška, vyjádřil vstup literárně-dramatického oboru.
Když se naposledy programu otevřela opona, v hledišti zašuměl společný údiv překvapení nad finálovou scénou. Na celém jevišti byl ve sborovém postavení více jak stočlenný pěvecký sbor složený z žáků Komorního pěveckého sboru Jasmín, žáků pěveckého oddělení a učitelů ZUŠ. Všichni očekávali příchod sbormistra… Přišel, zvedl taktovku… Ředitel školy Pavel Doubrava… A z úst sólistek, sester Frýdových, a pak celého sboru přesvědčivě a radostně zazněla píseň „Stanou se zázraky“ z filmu Princ Egyptský… Absolutní vrchol koncertu nenechal mnohé oko posluchačů suché… Okamžik ticha po posledním tónu písně vystřídal bouřlivý, opakující se aplaus, u mnoha diváků ve stoje…
Jedním slovem úžasné…
„Žáci a učitelé, všichni, kteří jste se podíleli na tomto jubilejním monstrkoncertě, vy, kteří vedete výchovu našich dětí v zábřežské ZUŠ, děkujeme!
Ať se vám zdaří vaše vize, plány, úspěchy, ať i v budoucnu mohou Vaši posluchači slyšet a vidět
„V a š e z á z r a k y!“
Váš posluchač, jeden z prvních žáků zábřežské „hudebky“ a Váš fanda, Jindřich Solovský.